Individuálný tréning II. – Ondřej Herzán: “Poznej sám sebe.”

Tento článok má nevyčísliteľnú hodnotu. Ondřej Herzán je príkladným športovcom, na ihrisku, aj mimo neho. Stretli sme sa v klube Dynamo České Budějovice (2014/2015), ktorý sa v tom čase práve vracal do najvyššej českej ligy. “Herzi” si počas kariéry prešiel veľmi zaujímavou cestou. Nastupoval v strede zálohy. Veľa času venoval individuálnemu tréningu. Čo robil zle a čo robil dobre, ukázal až čas. Som veľmi rád, že sa rozhodol zdieľať svoje skúsenosti práve pre dalsomto.sk. Tento článok vám môže ušetriť veľa času a posunúť váš výkon o level vyššie. Tak čítajte pozorne! 🙂 Nasledujúce riadky sú pokračovaním k článku – Individuálny tréning vo futbale I.

Individuální trénink je podle mého velmi důležitý snad ve všech týmových sportech. Já ho vždy vnímal ve dvou rovinách: za prvé jsem při něm rozvíjel vybranou činnost, a za druhé šlo pro mě o psychologickou výhodu, kterou jsem získaval nad svými konkurenty. Tato výhoda mi pomáhala posilovat mojí mentální sílu. Skutečnost,že jsem pracoval víc, než ostatní, mi dodávala jednoduše sebevědomí. Jinými slovy: byl jsem přesvědčený, že pokud pracuji více než ostatní, nemůžou mi stačit a dřív nebo později se to musí projevit.

“Jinými slovy jsem byl přesvědčený, že pokud pracuji více než ostatní, nemůžou mi stačit a dřív nebo později se to musí projevit.”

Všestrannosť

Už v dětství jsem byl velmi odhodlaný a nepřipouštěl jsem si ve sportu žádné překážky. Tvrdil jsem každému, že budu profi fotbalista a negativní reakce jen posilovali mojí víru. V období mezi 6-14 rokem jsem byl upřený ke svému cíli. Kromě fotbalových tréninků, které jsou řízené trenéry, jsem v té době nakopal a nahrál tisíce míčů. Trávil jsem na plácku za barákem několik hodin denně a prokládal jsem to, jako každý kluk, dalšími sporty (plavání, bruslení, kolo, honičky, rvačky, lezení po stromech…). To mi dalo všestranost, kterou jsem ve fotbale později uplatnil.

Často slýchám, že jsem neměl žádné dětství, ale já to tak nebral. Nikdo mě do ničeho nenutil. Byla to zábava (je velice důležité, aby člověka ta cesta za snem naplňovala!!!). Já jsem to tak měl, a možná proto se mi podařilo dosáhnout a dokonce překročit své cíle. Tenkrát jsem to tak nebral, ale byly to vlastně moje první individuální tréninky. Díky nim se zvedala moje výkonnost. A uznání od okolí posilovalo mojí víru, že jsem na správné cestě.

Kto hľadá, nájde

Mezi 14 a 17 rokem jsem se vyprofiloval do role záložníka a od trenérů, kteří viděli můj zápal, přicházely postupně rady, kterým jsem naslouchal. Vzpomínám si na videokazetu s tréninkem Ajaxu. Využíval jsem potom různé druhy míčů a zlepšoval tak svůj cit. Snažil jsem se pracovat na koordinaci a balanci. A protože jsem se posouval ke starším spoluhráčům, nutilo mě to pracovat i na kondici. Ranní výběhy a posilování vlastní váhou bylo součástí mých všedních dní.

Kto klope, tomu otvoria

Ve 20 letech jsem dosáhl na svůj dětský sen. Začal jsem nastupovat v první lize. Zvýšená intenzita tréninků a celkově větší náročnost se projevovala na mojí únavě. Konkurence a hlavně moje ctižádost mi nedovolovala vynechávat osvědčené přídavky. Neuměl jsem však poslouchat svoje tělo a nedokázal jsem se smířit s tím, že na sílu věci prostě dělat nejdou. Nakonec trenér Rada v Jablonci všechny moje přídavky na čas stopnul.

Jarda Jágr

Později jsem začal využívat systém, který doporučoval i Jarda Jágr. Trénoval jsem navíc, jen když jsem se cítil dobře a měl na to chuť. V individuálním tréninku během sezony jsem se zaměřoval na činnosti, které co nejvíce suplovaly zápasové situace. Minimálně jednou týdně jsem piloval zakončení z různých pozic. Skoro každý trénink jsem končil desetiminutovým posilováním s vlastní vahou a důkladným vystrečováním.

Taliansko

V Itálii jsem poznal jinou kulturu trénování, s jedním dlouhým přípravným obdobím. Silové tréninky se zařazovali i během sezony a já viděl svoje rezervy.
Dlouhé letní volno jsem využíval k dělání objemů (začal jsem systematicky využívat posilovací stroje, kterým jsem dříve nevěřil) a vše jsem se hned snažil transformovat do rychlosti. Po každé sérii jsem prováděl výbušná cvičení – schody, švihadlo, vyražení. Tuhle metodu jsem znal od svého spoluhráče Adriána Guľu, který už jako hráč myslel na detaily. Během sezony jsem zařazoval kratší časové úseky zaměřené na výbušnost a rychlost:

-skákání přes překážky

-švihadlo

-rychlé nohy

-krátké intervaly na rotopedu nebo boxovacím pytli

Poznej sám sebe

Velice důležitým faktorem při individuálním tréninku je znalost vlastního těla. Zejména mladým hráčům doporučuji využívat rad odborníků! Já sám jsem řadu věcí konzultoval. Můj bývalý trenér Martin Pulpit byl odborník přes kondiční připravenost a někteří starší spoluhráči (A. Guľa, M. Třasák – současný kondiční trenér Slavie Praha), mi také ochotně pomáhali a učili mně profesionalitě.

Je třeba si ale uvědomit, že každé tělo (organismus) je jiné a reaguje rozdílně. Proto si myslím, že každý sportovec by měl signály svého těla sledovat a naučit se jim postupně naslouchat. Já jsem například využíval osobní tréninkový denník. Zaznamenával jsem si tam svoje tréninkové dávky a k ním přiřazoval i interní pocity. Mohl jsem pak snadno zjistit, co jsem v jakém období dělal, a jak jsem se cítil.

Sila mysle

Samostatnou kapitolou individuálních tréninků by mohla být mentální oblast. Jsem přesvědčený, že tam je ukryta asi největší rezerva v našich výkonech.
Mnozí už to pochopili a snaží se na tom systematicky pracovat. Slýcháme ze všech stran, že to, co rozhoduje, je hlava. Poznal jsem spolupráci s několika mentálními kouči a bylo to určitě prospěšné. ČLOVĚK TOMU ALE MUSÍ VĚŘIT A BÝT TOMU OTEVŘENÝ.

Niekedy stačí málo

Mnohé věci známe a slyšeli jsme je mnohokrát, ale někdy dokáže hlavu nastavit a vyčistit obyčejný rozhovor se správnou osobou. Tady buďte všichni při výběru odborníků opatrní. Doporučuji investovat sám do sebe tím, že si najdete odborníka na kondici, nebo na mentální přípravu. Díval bych se ale určitě po lidech, kteří dělali profi sport (nejlépe fotbal) a sledují trendy. Nejlépe na doporučení, ale osobní zkušenost nic nenahradí.

Regenerácia

Když jsem se přehoupnul  přes 33 let začal jsem více času věnovat správnému odpočinku a regeneraci. Vynikajícím doplňkem může být joga, která se zaměřuje na tělo i mysl. Dále také plavání.

Doplňkové sporty, které jsem využíval hlavně v přípravných obdobích a můžu doporučit:

• squash – rychlé nohy, reakce,
• kolo – při objemech (snažil jsem se jezdit intervalově, abych navodil zápasovou zátěž – vyrazíš a zpomal),
• kick box – ale pozor na zranění.

Slovo na závěr: Starejte se dobře o své tělo. Dostává během kariéry zabrat a měli bychom mu to vracet. Můžem si tím prodloužit kariéru.

Prečítať si niečo podobné v mojich tínedžerských rokoch by malo pre mňa cenu zlata. Vy tú možnosť máte. Neopakujte však všetko, čo ste čítali. Nechajte sa inšpirovať, no hľadajte si vlastné cesty, poznajte svoje telo – pretože všetci sme rozdielni. Buďte rebelmi, ale nie proti celému svetu. Nechajte sa motivovať tými, čo sa vám smejú, ale s pokorou počúvajte odborníkov a tých pravých učiteľov. 

Ak bol pre teba článok hodnotný, zdieľaj ho prosím an sociálnych sieťach. Ďakujem

Podsty

Komentáre